Po dlouhé a zdlouhavé službě v kostele si farář nemohl nevšimnout stydlivé gotické jeptišky, která se tiše modlila vzadu. Pozval ji k sobě domů na soukromý pokec, a když se posadili, odhalil své pravé touhy. Toužil po tom, aby mu sloužila svými ústy, a poslušné jeptišce nezbylo než mu vyhovět. Farář měl pro ni nevědomky výstřední pruh. Horlivě ji vzal zezadu a zajel svým velkým údem hluboko do její dychtivé zadnice. Jeptiška byla potěšena nad rámec svých nejdivočejších snů, když ji neúnavně šukal zezadu a nahoře. Jeho chtíč byl neukojitelný a nechával nebohou jeptišku lapat po dechu. To bylo daleko od svaté svatyně kostela, kde byla jen o hodinu dříve. Tohle byl svět rozkoše a bolesti, svět, který si nikdy nepředstavovala, že by existoval.