Vždycky mě zaujal můj nevlastní sourozenec. Ne proto, že by to byla ona moje sestra, to ne, ale kvůli božskému nektaru, který v ní vyvěrá. Kdykoli jsem byl sám, přistihnu se, že mě přitahuje, nucen prozkoumávat hlubiny její rozkoše. A vždy, když tak učiním, jsem odměněn nejnádhernější chutí. Je to omamná směs sladkosti a divokosti, kombinace, která mě nechává toužit víc. Dnes, když jsme opět zůstali sami, jsem už nemohl odolávat. Šel jsem přímo za ní, můj jazyk dychtivý ji ochutnat. Sténala rozkoší, když jsem po ní lapal, moje prsty zpracovávaly její mušličku. Byl to pohled, jak se pode mnou kroutila, její tělo se prohýbalo, když jsem ji přemlouval blíž k okraji. A když konečně přišla, chuť jejího vyvrcholení byla ještě opojnější než předtím. Byla to chvíle čisté extáze, takovou, kterou si dlouho pamatuji.